tag:blogger.com,1999:blog-31271549014419279082024-03-12T18:01:35.848-07:00संस्कृते किम् नास्तिआचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.comBlogger18125tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-5137434475035945412013-07-12T05:02:00.003-07:002013-07-12T05:02:57.358-07:00संस्कृते किं नास्ति ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h1 class="firstHeading" id="firstHeading" lang="sa" style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-family: 'Lohit Devanagari', sans-serif; font-size: 1.6em; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.1em; overflow: hidden; padding-bottom: 0px; padding-top: 0px;">
<span dir="auto">संस्कृते किं नास्ति ?</span></h1>
<div id="bodyContent" style="font-family: 'Lohit Devanagari', sans-serif; font-size: 0.8em; line-height: 1.5em; position: relative; width: 782px;">
<div id="contentSub" style="color: #7d7d7d; font-size: 11px; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 1.4em 1em; width: auto;">
</div>
<div class="mw-jump" id="jump-to-nav" style="height: 0px; margin-bottom: 1.4em; margin-top: -1.4em; overflow: hidden; zoom: 1;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#mw-navigation" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"></a><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#p-search" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"></a></div>
<div class="mw-content-ltr" dir="ltr" id="mw-content-text" lang="sa" style="direction: ltr;">
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
संस्कृते किम् वा अस्ति ? इति बहवः संस्कृतविद्यार्थिनः पृच्छन्ति । यद्यपि एषः प्रश्नः अज्ञानमूलः तथापि एतस्य उत्तरं वक्तुम् अशक्नुवन् संस्कृतच्छात्रः, नतमस्तकः सन् तिष्ठति । <b>संस्कृते किं नास्ति ?</b> इति आधिकारिकतया प्रतिप्रश्नं कर्तुं सामार्थ्यं न भवति संस्कृतच्छात्रस्य । अतः एव संस्कृतस्य एतादृशी स्थितिः । अद्यतनसंस्कृतच्छात्रः अजपालितसिंहशिशुः इव अस्ति । तस्य आत्मविस्मृतिः सञ्जाता अस्ति । स्वाभिमानः तस्मिन् न जागर्ति । अतः दिशादर्शनार्थं किञ्चिदत्र प्रयतते ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="संस्कृतवाङ्मयम्">संस्कृतवाङ्मयं</a> द्विधा विभक्तुं शक्यम्- आध्यात्मिकं भौतिकं चेति । आध्यात्मिकं नाम केवलं देवस्तुतिपरं न । तत्र सर्वे शास्त्रीयविषायाः अपि अन्तर्भवन्ति । <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वेदाः">वेदाः</a>, <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BF" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वेदाङ्गानि">वेदाङ्गानि</a>,<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%89%E0%A4%AA%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="उपवेदाः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">उपवेदाः</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BF" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="पुराणानि">पुराणानि</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="इतिहासः">इतिहासः</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="धर्मशास्त्रम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">धर्मशास्त्रं</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BF&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="दर्शानानि (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">दर्शानानि</a> इत्यादयः सर्वे आध्यात्मसाहित्यशब्देन निर्दिश्यन्ते । पुराणादयः विविधशास्त्रतत्वानि प्रतीकात्मकतया निरूपयन्ति । दशावतारकथा परिणामघट्टं निरूपयति । हयग्रीवकथा मनुष्यहययोः मस्तिष्कसाम्यं प्रतिपादयति । एतादृशानि बहूनि उदाहरणानि प्रदर्शयितुं शक्यानि ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
भैतिकविषयेषु साहित्यं, सामूहिकं, विज्ञानं चेति त्रयः भागाः । विज्ञाने तु <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="गणितम्">गणितं</a>, <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%8C%E0%A4%A4%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भौतशास्त्रम्">भौतशास्त्रं</a>, <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%A8%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="रसायनशास्त्रम्">रसायनशास्त्रं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%80%E0%A4%B5%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="जीवशास्त्रम्">जीवशास्त्रं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="ज्योतिश्शास्त्रम्">ज्योतिश्शास्त्रम्</a> इत्यादयः गण्यन्ते । सामूहिके <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="इतिहासः">इतिहासः</a>,<a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अर्थशास्त्रम्">अर्थशास्त्रं</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="राज्यशास्त्रम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">राज्यशास्त्रं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AD%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भूगर्भशास्त्रम्">भूगर्भशास्त्रम्</a> इत्यादयः अन्तर्भवन्ति । साहित्ये च दृश्यश्रव्यमिश्रभेदाः परिगण्यन्ते ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
संस्कृतस्य अध्यात्मिकं साहित्यपरं च वैशिष्ट्यं सर्वैः ज्ञानचरम् एव इत्यतः तदत्र न परामृश्यते ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<b>सामूहिकम्</b> सामुहिकविषयम् अधिकृत्य पाश्चात्यानां पौनःपुन्येन कथनं श्रूयते यत् भारतीयानाम् इतिहासप्रज्ञा नास्ति, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%A8%E0%A4%BE&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="कालगणना (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">कालगणनानैपुण्यं</a> नास्ति इति । किम् इतिहासः नाम केचन वर्षविशेषाः, कानिचित् नामानि, काश्चित् प्राजयगाथाः च ? विद्यालये यत् इदानीं पाठ्यते तावन्मात्रकम् एव किम् भवति इतिहासः ? इतिहासपठनस्य उद्देश्यं किमिति आदौ परिचिन्तनीयम् । सुन्दरस्य भविष्यस्य निर्माणमेव इतिहासस्य लक्ष्यम् इति मम मतिः । अतः एव खलु स्वामी विवेकानन्दः उक्तवान् यत् येषाम् उत्कृष्टः भूतकालः अस्ति तेषाम् एव भविष्यत् कालः उत्तमः सम्भवति इति । एताः वर्ष-नाम-पराजयगाथाः पठामः चेत् किं पूर्वोक्तं लक्ष्य़ं सिद्धं भवेत् ? तादृशं लक्ष्यं साधयितुं <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="रामायाणम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">रामायाण–</a><a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="महाभातम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">महाभातादीनां</a> पठनम् एव उत्तमं साधनं खलु ? कालगणनानुसारी इतिहासः भारते नास्ति इत्यतः एषा युक्तिः खलु उपस्थाप्यते ? इति केचित् वदेयुः । तत्तु सर्वथा असमञ्जसम् । राजतरङ्गिण्यादयाः ऐतिहासिकाः ग्रन्थाः अत्र सन्ति एव बहवः ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
’सेकेण्ड’ नामकं कालं ये लघुतमं मन्यन्ते, ये च वर्षं बृहत्तमं मन्यन्ते, ते लवस्य परार्धस्य च उप्योक्तॄणाम् अस्माकम् उपहासं यत् कुर्वन्ति तत् पङ्गुना खञ्जेन वा कृतः पादवतः उपहासः इव भवति ।</div>
<table class="toc" id="toc" style="background-color: #f9f9f9; border: 1px solid rgb(170, 170, 170); font-size: 12px; padding: 5px;"><tbody>
<tr><td><div id="toctitle" style="direction: ltr; text-align: center;">
<h2 style="background-image: none; border: none; display: inline; font-size: 12px; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding: 0px;">
अन्तर्विषयाः</h2>
<span class="toctoggle" style="-webkit-user-select: none; font-size: 11px;"> [<a class="internal" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#" id="togglelink" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;">गोप्यताम्</a>] </span></div>
<ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: none; list-style-type: none; margin: 0.3em 0px 0.5em; padding: 0px;">
<li class="toclevel-1 tocsection-1" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.AD.E0.A5.82.E0.A4.97.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AD.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">१</span> <span class="toctext">भूगर्भशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-2" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.97.E0.A4.A3.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">२</span> <span class="toctext">गणितम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-3" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.AD.E0.A5.8C.E0.A4.A4.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">३</span> <span class="toctext">भौतशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-4" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.A8.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">४</span> <span class="toctext">विमानशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-5" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B0.E0.A4.B8.E0.A4.A4.E0.A4.A8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">५</span> <span class="toctext">रसतन्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-6" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B5.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">६</span> <span class="toctext">जीवशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-7" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.9C.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A5.8B.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B6.E0.A5.8D.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">७</span> <span class="toctext">ज्योतिश्शास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-8" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.81.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.A6.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">८</span> <span class="toctext">वास्तुविद्या</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-9" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B8.E0.A4.99.E0.A5.8D.E0.A4.97.E0.A5.80.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">९</span> <span class="toctext">सङ्गीतम्</span></a></li>
</ul>
</td></tr>
</tbody></table>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.AD.E0.A5.82.E0.A4.97.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AD.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">भूगर्भशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: भूगर्भशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AD%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भूगर्भशास्त्रम्">भूगर्भशास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
भूमेः गोलाकृतिंम् ऐदम्प्राथम्येन मागल्लनामकः प्रतिपादितवान् इति वयं पाठ्यपुस्तकेषु पठामः । संस्कृतभाषायां तु आप्राचीनकालतः व्यवहारः भूगोलम् इत्येव । एषः व्यवहारः एव खलु समर्थयति भूमेः गोलाकारताम् ? अपि च गोलपरिभाषायाम् उच्च्यते ।</div>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">मृदम्ब्वग्न्यनिलाकाशपिण्डोऽयं पाञ्चभौतिकः।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">कपित्थफलवद्वृत्तः सर्वकेन्द्रेखिलाश्रयः ॥</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">स्थिरः परेशशक्त्येव सर्वगोऴादधः स्थितः ।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">मध्ये समान्तादण्डस्य भूगोलो व्योम्नि तिष्ठति ॥ इति ॥</dd></dl>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भूमिः">भूमिः</a> पञ्चभूतात्मिका, कपित्थफलाकारिका च इति अत्र स्पष्टतया निरूपितम् अस्ति । कपित्थफलकारकत्वं नाम दैर्घ्याधिक्ययुक्तगोलत्वम् । भूकेन्द्रं प्रति सर्वम् आकृस्ष्टं भवति अन्यत् किमपि अनाश्रित्य आकर्षणशक्त्त्या (परेशशक्त्या) निरालम्बा भूमिः व्योम्नि तिष्ठति इति एतस्मात् श्लोकात् ज्ञायते ।<br />आर्यभट्ट भूव्यासम् अधिकृत्य वदति – ञिला भूः इति । तन्नाम भूव्यासः १०५० योजनमितः भवति (१०५०=१२=१२६००किलोमीटर्) आधुनिकाः अपि एतत् एव परिमाणं प्रतिपादयन्ति ।<br />भूमिः एव भ्रमति इति, सौरमण्डलम् अपि पराशक्तिं केन्द्रीकृत्य भ्रमति इति च अस्मात्पूर्वजैः सिद्धान्तितम् । कालिदासस्य काले भूशास्त्रविज्ञानं कथम् आसीत् इति मेघदूतस्य पठनात् स्फुटं भवति ।<br />भूभृत् इति पर्वतस्य पर्यायपदम् । पर्वताः भूतोलनं साधयन्ति इति आधुनिकाः अपि अङगीकुर्वन्ति। <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%A3%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="श्रीकृष्णविलासकाव्यम्">श्रीकृष्णविलासकाव्ये</a> भूमिब्रह्मसंवादे भूस्थितिः, भूकम्पनं सूर्यरश्मिमहिमा इत्यादयाः विषयाः काव्यशैल्या प्रतिपादिताः सन्ति । दिनचलनं, वार्षिकचलनम्, अयनं, ग्रहणं, समरात्रम् इत्यादयः बहवः विषयाः अतिप्राचीनकाले एव भारते चर्चिताः आसन् ।भूगुरुत्वाकर्षणविषये भास्कराचार्येण विशदतया प्रतिपादितम् ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A3.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D">गणितम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=2" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: गणितम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="गणितम्">गणितम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
आधुनिकगणकयन्त्रम् अपि अतिशेते भारतीया <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="वेदगणितम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">वेदगणितपद्धतिः</a> । शून्यं, दशांशपद्धतिः, सङख्याः, मूल्यम् इत्यादयः बहवः अंशाः भारतीयानां कारणतः एव गणितक्षेत्रं प्रविष्टवन्तः । पैथगोरियन् सिद्धान्तः इति यत् इदानीं पाठ्यते (कर्णवर्गः उ पादवर्गः अ लम्बवर्गः ) स च सिद्धान्तः पैथगोरसस्य जननात् त्रिशतवर्षपूर्वम् एव भारते शुल्बसूत्रे निरूपितः आसीत् ।</div>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">तत्कृत्योर्योगपदं कर्णः दोष्कर्णवर्गयोर्विवरात् ।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">मूलं कोटिः कोटिश्रुतिकृत्योः अन्तरात् पदं बाहुः ।। इति उच्च्यते ।</dd></dl>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
पिङगलाचार्यः छन्दःशास्त्रे मेरुप्रस्तारम् अधिकृत्य यत् प्रतिपादयति तदेव पास्कल्नामकेन अन्विष्टम् इति वयं पाठ्यपुस्तकेषु पठामः । । अहो विचित्रा अस्माकं विद्याभ्यासरीतिः !</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.AD.E0.A5.8C.E0.A4.A4.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">भौतशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=3" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: भौतशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%8C%E0%A4%A4%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भौतशास्त्रम्">भौतशास्त्रम्</a></i></div>
ऊर्जसंरक्षणनियमः, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%A3%E0%A5%81%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अणुसिद्धान्तः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अणुसिद्धान्तः</a>, द्र्व्यनिर्माणम् इत्यादयः विषयाः वैदिककालादारभ्य भारते प्रसृताः दृश्यन्ते । शब्दस्य प्रकाशस्य च गतिः स्वभावादयश्च न्यायवैशेषिकमीमांसादिषु चर्चाविषयाः जाताः दृश्यन्ते । शब्दाः वायौ प्रचयम् अपचयं च निर्माय सञ्चरति । तरङ्गरूपस्य अस्य शब्दस्य प्रतिफलनम् अपि चर्चितः अस्ति । प्रकाशस्य प्रतिफलनम्, अपभ्रंशः इत्यादयः विषयाः तर्कशास्त्रे दृश्यन्ते । एते विषयाः वात्स्यायनभाष्ये रश्मिपरावर्तनशब्देन निर्दिष्टाः । प्रकाशवेगः, द्वैतस्वभावः इत्यादयः क्रिस्तीयनवमशतके जातेन आचार्यवाचस्पतिमिश्रेण विरचितायां तात्पर्यटीकायां प्रतिपादिताः । एते च विषयाः पाश्चात्यपण्डितैः सप्तदशे शतके ज्ञाताः । क्वाण्टम् सिद्धान्तम् अधिकृत्य अपि उपनिषत्सु चर्चा कृता दृश्यते ।</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
सायणाचार्यः प्रकाशस्य वेगम् एवं प्रतिपादयति –</div>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">योजनानं सहस्रे द्वे द्वे शते द्वे च योजने ।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">एकेन निमिषार्धेन क्रममाण नमोऽस्तुते ।। इति</dd></dl>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
अस्य व्याख्याने प्रकाशवेगः ६४०००क्रोशमितः (१८५००मैल्परिमितः) इति उक्तम् अस्ति । आधुनिकाः च प्रकाशवेगं १८६२०२.३९६० मैल् मितं वदन्ति । ऊर्जं पिण्डस्य आनुपातिकं अस्ति (E=mc2) इति ऐन्स्टिन्महोदयस्य दर्शनम् इति वादः श्रूयते । “त्वाष्टृयन्त्रभ्रमिभ्रान्तमार्ताण्डज्योतिरुतज्ज्वलः” इति <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A4%B5%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भवभूतिः">भवभूतेः</a> प्रयोगं पश्यन्तु भवन्तः ।<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="विश्वकर्मा (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">विश्वकर्मणः</a> पुत्री संज्ञा सूर्यवधूः जाता किन्तु सूर्यस्य अधिकतेजसा पीड्यमानया संज्ञया पिता बोधितः । सः पिता सूर्यं त्वाष्टृयन्त्र्म् आरोप्य ऊर्जन्यूनतां चकार इति पुराणकथा । ऊर्जपिण्डबन्धनं निरूपयति खलु एषा कथा ।<br />एकदा सैन्स् टुडे नामिकायां पत्रिकायां प्राकाशितम् <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%90%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="ऐन्स्टिन् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">ऐन्स्टिन्महाशयस्य</a> वाक्यम् स्मरणीयम् । तत् एवं अस्ति । `You hail from India in the name of Hindu Philosophy . Yet you not cared to learn Sanskrit . Come along, see my liabrary which treasures classics from Sanskrit, the Gita and other treatises on Hindu Philosophy . They are the main source of my inspirations and guidelines for the purpose of scientific investigations and formulation of theories’ .</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.A8.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">विमानशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=4" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: विमानशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="विमानशास्त्रम्">विमानशास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
वायुप्रवाहतः उत्पन्नम् ऊर्जं, सौरोर्जम्, एतरेन्धनोर्जं च उपयुज्य सञ्चार्यमाणानि विमानानि अत्र आसन् । <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भरद्वाजः">भरद्वाजमहर्षेः</a> यन्त्रसर्वस्वम्, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%97%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अगस्त्यः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अगस्त्यस्य</a> शक्तिसूत्रम्, ईश्वरस्य सौदामिनिकला, भरद्वाजस्यैव अंशुमात्तन्त्रं, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%A8%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="शाकटायनः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">शाकटायनस्य</a> वायुतत्त्त्वप्रकरणं वैश्व मारुततन्त्रं च, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="नारदः">नारदस्य</a> धूमप्रकराणम् इत्यादीनां विमानशास्त्रसम्बद्धानां ग्रन्थानाम् उल्लेखाः दृश्यन्ते । भोजस्य समराङगणसूत्रधारं, शौनकमहर्षेः व्योमयानतन्त्रं, गर्गस्य यन्त्त्त्रकल्पः, नारायणस्य विमानचन्द्रिका, वाचस्पतेः यानबिन्दुः <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A6%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A5%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="दुण्डिनाथः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">दुण्डिनाथस्य</a> व्योमयानार्कप्रकाशिका, चक्रायणिमुनेः केतुयानप्रदीपिका इत्यादयः अनेके ग्रन्थाः अपि विमानशास्त्रसम्बद्धाः एव ।<br />विमानस्य अवरोहणकाले, भूस्पर्षसमये चैव अपघातस्य सम्भावना अधिक इति भरद्वाजमहर्षिः कथयति । अद्यापि समस्ति खलु सा एव स्थितिः ? विस्तारभयात् विषयोऽयं न विस्तार्यते । ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B0.E0.A4.B8.E0.A4.A4.E0.A4.A8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">रसतन्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=5" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: रसतन्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="रसतन्त्रम्">रसतन्त्रम्</a></i></div>
रसतन्त्रविषये संस्कृतग्रन्थाः बहवः सन्ति । <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%AD%E0%A4%9F%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वाग्भटः">वाग्भटस्य</a> रससमुच्चयः एतेषु प्राधान्यम् आवहति शिल्परत्नं, विष्णुधर्मोत्तरं, मानससारः, मानसोल्लासः, रससंहिता इत्यादयाः रसतन्त्रस्य विविधविषयान् प्रतिपादयन्ति । स्फटिकं, काचः(लेन्स्), वर्णः, सुधा(सिमेण्ट्),निर्यासः, सुगन्धवस्तूनि, कागदं, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="लोहाः">लोहाः</a> विशिष्टमृत्पात्राणि इत्यदीनां पदार्थानां निर्माणं, रसप्रक्रिया च एतेषु ग्रन्थेषु निरूपिताः सन्ति । अत्र अनेकविधानि आम्लानि (acids) क्षाराणि(bases ) च उल्लिखितानि । एतेषाम् उपयोगेन कृत्रिमपदार्थानां निर्माणाय अपेक्षिता साङकेतिकविद्या अपि तेषु प्रतिपादिता ।</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
चिकित्सायाम् अपि अस्य रसतन्त्रस्य उपयोगः आसीत् । पातञ्जलमहर्षेः लोहशास्त्रं लोहसंस्करणेन लवणनिर्माणरीतिं वर्णयति । क्रि.पू. द्वितीये शतके जातस्य नागर्जुनस्य रसरत्नाकरग्रन्थः लोह्यायनिर्माणार्थं साङकेतिकव्यवस्थां निरूपयति । परीक्षणशालायाः रचनाम्, तत्रत्यानि उपकरणानि, एकैकस्यापि प्रक्रियायाः कृते आवश्यकाः तापविशेषाः, रसतः औषधनिर्माणरीतिः इत्यादयः अपि अस्मिन् ग्रन्थे सन्ति । रसस्तम्भनादयः नवदशप्रक्रियाः अपि अत्रैव वर्ण्यन्ते । एकादशशतकीयः (क्रि.श.११) रसार्णवग्रन्थः लोहस्य विविच्य ज्ञानाय ज्वालापरीक्षणव्यवस्थां (flame test) वर्णयति । देहलीस्थः विष्णुस्थम्भः अजन्ताचित्राणि च भारतीयरसतन्त्रस्य प्रत्यक्षोदाहरणानि सन्ति ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B5.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">जीवशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=6" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: जीवशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%80%E0%A4%B5%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="जीवशास्त्रम्">जीवशास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="चरकसंहिता">चरकसंहिता</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A4%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="सुश्रुतसंहिता (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">सुश्रुतसंहिता</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%99%E0%A4%97%E0%A4%B9%E0%A5%83%E0%A4%A6%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अष्टाङगहृदयम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अष्टाङगहृदयं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भावप्रकाशः">भावप्रकाशः</a> इत्यादयः प्रसिद्धाः <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="आयुर्वेदग्रन्थाः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">आयुर्वेदग्रन्थाः</a> केचन । शस्त्रक्रिया, प्रतिरोधचिकित्सा च प्राचीनकालात् एव अत्र आसीत् । ९२७ तमे क्रिस्ताब्दे भोजराजस्य मस्तिष्कशस्त्रक्रियां <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%9C%E0%A5%80%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="जीवकः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">जीवकः</a> नाम वैद्यः कृतवान् इति श्रूयते । सुश्रुतसंहितायां शस्त्रक्रियोपकारकाणि शस्त्रयन्त्रादीनि बहूनि उल्लिखितनि । भावमिश्रस्य भावप्रकाशे रक्तसञ्चारविषये अपि उच्यते । चिकित्सार्थं मोहनिद्रायाः (हिप्नाटिसम्) उपयोगः भारते एव ऐदम्प्राथम्येन कृतः ।<br /><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A5%83%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वृक्षायुर्वेदः">वृक्षायुर्वेदः</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="गजायुर्वेदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">गजायुर्वेदः</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अश्वायुर्वदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अश्वायुर्वदः</a> इत्यादयः निरवधिशाखाः तिर्यग्जीवशास्त्रम् अधिकृत्य प्रवृत्ताः । तेषां रोगाः, तच्चिकित्सा, तेषाम् <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="आहारः">आहारः</a> इत्यादयाः अपि तत्र वर्णिताः । मृगवैद्यकस्य पिता इति विख्यातेन शालिहोत्रेण अश्वलक्षणम्, अश्वप्रश्नः इत्यादयः ग्रन्थाः रचिताः । <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8C%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="गौतमः">गौतमस्य</a> <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="गावायुर्वेदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">गावायुर्वेदः</a>, पालकाप्यस्य <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="हस्तायुर्वेदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">हस्तायुर्वेदः</a> च लोके प्रसिद्धौ ।<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B0&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="वराहमिहिर (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">वराहमिहिरस्य</a> <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AC%E0%A5%83%E0%A4%B9%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="बृहत्संहिता">बृहत्संहिता</a> वृक्षशुश्रूषाम् अधिकृत्य वदति ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A5.8B.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B6.E0.A5.8D.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">ज्योतिश्शास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=7" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: ज्योतिश्शास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="ज्योतिश्शास्त्रम्">ज्योतिश्शास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
असंख्याः ग्रहाः सन्ति, अन्यसौरमण्डलानि अपि भवितुम् अर्हन्ति इत्यादयः विचाराः भारतीये ज्योतिश्शास्त्रे रूढमूलाः सन्ति । ग्रहाणां स्थितिः, परस्पराकर्षणं, ग्रहणस्वरूपम् इत्यादयः अत्र विस्तरेण उक्ताः । कुजग्रहस्य स्वरूपं चपलः सरक्तगौरः मज्जासारश्च माहेयः इत्येवम् उक्तवान् अस्ति । उग्रतुषारावरणम् अस्ति इत्यतः रक्तवर्णयुक्तधवलवर्णः तत्र दृश्यते इति । कुजः (भूमिपुत्रः) इति शब्दः एव तद्ग्रहे जीवसम्भाव्यतां प्रकाशयति । आधुनिकाः अपि एतत् एव वदन्ति खलु ? सूर्यादीनां सञ्चारः भ्रममूलः, ग्रहाणां स्वप्रकाशता नास्ति इत्यादयः बहवः वैज्ञानिकाः अंशाः आर्यभटेन प्रतिपादिताः । एते विषयाः इतःपूर्वं परिचायिताः इत्यतः विरम्यते विस्तरात् ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.81.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.A6.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE">वास्तुविद्या</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=8" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: वास्तुविद्या">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वास्तुविद्या">वास्तुविद्या</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
सिन्धुसभ्यताचित्राणि प्रायः सर्वानपि आश्चर्यचकितान् कुर्वन्ति एव । तत्रत्या वास्तुविद्या अतिप्राचीना अत्युत्कृष्टा च । कर्णाटके बेलूरे विद्यमानः भूमिस्पर्शरहितः स्तम्भः,<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%A3%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="कोणार्क (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">कोणार्कक्षेत्रे</a> सूर्यदेवालयः, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B6%E0%A5%83%E0%A4%99%E0%A4%97%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A5%80&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="शृङगेरी (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">शृङगेरिस्तम्भाः</a>, अनन्तपुरीस्थाः सप्तस्वरप्रभावाः मण्डपाधारः स्तम्भाः, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अजन्ता">अजन्ता–</a><a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B0&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="एल्लोर (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">एल्लोरगुहाः</a> <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B9%E0%A4%B2%E0%A5%80" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="देहली">देहलीस्थः</a> विष्णुस्तम्भः इत्यादयः अनेके अंशाः भारतीयवास्तुविद्यायाः गरिमाणं प्रामाणीकुर्वन्ति । मयमतं, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%AF%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="मयसारः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">मयसारः</a>, मनुष्यालयचन्द्रिका, सुप्रभेदागमः, वास्तुरत्नावली, कामिकागमः, बृहद्वास्तुमाला इत्यादिषु अनेकेषु ग्रन्थेषु वास्तुशास्त्रं निरूपितम् अस्ति ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.99.E0.A5.8D.E0.A4.97.E0.A5.80.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D">सङ्गीतम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=9" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: सङ्गीतम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="सङ्गीतम्">सङ्गीतम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
संङ्गीतम् अधिकृत्य न बहु वक्तव्यम् अस्ति । यतः एतस्मिन् विषये सर्वे जानन्ति एव । चिकित्सार्थम् अपि सङ्गीतम् उपयुज्यते स्म अस्मदाचार्यैः । <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%A4%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="संङ्गीतचिकित्सारत्नाकरः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">संङ्गीतचिकित्सारत्नाकरनामकः</a>ग्रन्थः ३४८०० रोगाणां विषये विस्तरेण वदति । तेषां चिकित्सोपयोगिताम् अपि प्रतिपादयति सः ग्रन्थः । एकैकः अपि संस्कृतज्ञाः एकैकशास्त्रस्य पारङगतः सन् तत्तच्छास्त्रस्य परिरक्षणं प्रसारं च करोतु इति अपेक्षा ।</div>
</div>
</div>
</div>
आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-31911547044550618302013-07-12T05:02:00.001-07:002013-07-12T05:02:45.014-07:00संस्कृते किं नास्ति ?<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<h1 class="firstHeading" id="firstHeading" lang="sa" style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-family: 'Lohit Devanagari', sans-serif; font-size: 1.6em; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.1em; overflow: hidden; padding-bottom: 0px; padding-top: 0px;">
<span dir="auto">संस्कृते किं नास्ति ?</span></h1>
<div id="bodyContent" style="font-family: 'Lohit Devanagari', sans-serif; font-size: 0.8em; line-height: 1.5em; position: relative; width: 782px;">
<div id="contentSub" style="color: #7d7d7d; font-size: 11px; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 1.4em 1em; width: auto;">
</div>
<div class="mw-jump" id="jump-to-nav" style="height: 0px; margin-bottom: 1.4em; margin-top: -1.4em; overflow: hidden; zoom: 1;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#mw-navigation" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"></a><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#p-search" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"></a></div>
<div class="mw-content-ltr" dir="ltr" id="mw-content-text" lang="sa" style="direction: ltr;">
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
संस्कृते किम् वा अस्ति ? इति बहवः संस्कृतविद्यार्थिनः पृच्छन्ति । यद्यपि एषः प्रश्नः अज्ञानमूलः तथापि एतस्य उत्तरं वक्तुम् अशक्नुवन् संस्कृतच्छात्रः, नतमस्तकः सन् तिष्ठति । <b>संस्कृते किं नास्ति ?</b> इति आधिकारिकतया प्रतिप्रश्नं कर्तुं सामार्थ्यं न भवति संस्कृतच्छात्रस्य । अतः एव संस्कृतस्य एतादृशी स्थितिः । अद्यतनसंस्कृतच्छात्रः अजपालितसिंहशिशुः इव अस्ति । तस्य आत्मविस्मृतिः सञ्जाता अस्ति । स्वाभिमानः तस्मिन् न जागर्ति । अतः दिशादर्शनार्थं किञ्चिदत्र प्रयतते ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="संस्कृतवाङ्मयम्">संस्कृतवाङ्मयं</a> द्विधा विभक्तुं शक्यम्- आध्यात्मिकं भौतिकं चेति । आध्यात्मिकं नाम केवलं देवस्तुतिपरं न । तत्र सर्वे शास्त्रीयविषायाः अपि अन्तर्भवन्ति । <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वेदाः">वेदाः</a>, <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BF" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वेदाङ्गानि">वेदाङ्गानि</a>,<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%89%E0%A4%AA%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%BE%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="उपवेदाः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">उपवेदाः</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AA%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BF" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="पुराणानि">पुराणानि</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="इतिहासः">इतिहासः</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A7%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="धर्मशास्त्रम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">धर्मशास्त्रं</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A6%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%BF&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="दर्शानानि (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">दर्शानानि</a> इत्यादयः सर्वे आध्यात्मसाहित्यशब्देन निर्दिश्यन्ते । पुराणादयः विविधशास्त्रतत्वानि प्रतीकात्मकतया निरूपयन्ति । दशावतारकथा परिणामघट्टं निरूपयति । हयग्रीवकथा मनुष्यहययोः मस्तिष्कसाम्यं प्रतिपादयति । एतादृशानि बहूनि उदाहरणानि प्रदर्शयितुं शक्यानि ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
भैतिकविषयेषु साहित्यं, सामूहिकं, विज्ञानं चेति त्रयः भागाः । विज्ञाने तु <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="गणितम्">गणितं</a>, <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%8C%E0%A4%A4%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भौतशास्त्रम्">भौतशास्त्रं</a>, <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%A8%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="रसायनशास्त्रम्">रसायनशास्त्रं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%80%E0%A4%B5%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="जीवशास्त्रम्">जीवशास्त्रं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="ज्योतिश्शास्त्रम्">ज्योतिश्शास्त्रम्</a> इत्यादयः गण्यन्ते । सामूहिके <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%87%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="इतिहासः">इतिहासः</a>,<a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अर्थशास्त्रम्">अर्थशास्त्रं</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="राज्यशास्त्रम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">राज्यशास्त्रं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AD%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भूगर्भशास्त्रम्">भूगर्भशास्त्रम्</a> इत्यादयः अन्तर्भवन्ति । साहित्ये च दृश्यश्रव्यमिश्रभेदाः परिगण्यन्ते ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
संस्कृतस्य अध्यात्मिकं साहित्यपरं च वैशिष्ट्यं सर्वैः ज्ञानचरम् एव इत्यतः तदत्र न परामृश्यते ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<b>सामूहिकम्</b> सामुहिकविषयम् अधिकृत्य पाश्चात्यानां पौनःपुन्येन कथनं श्रूयते यत् भारतीयानाम् इतिहासप्रज्ञा नास्ति, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B2%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%A8%E0%A4%BE&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="कालगणना (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">कालगणनानैपुण्यं</a> नास्ति इति । किम् इतिहासः नाम केचन वर्षविशेषाः, कानिचित् नामानि, काश्चित् प्राजयगाथाः च ? विद्यालये यत् इदानीं पाठ्यते तावन्मात्रकम् एव किम् भवति इतिहासः ? इतिहासपठनस्य उद्देश्यं किमिति आदौ परिचिन्तनीयम् । सुन्दरस्य भविष्यस्य निर्माणमेव इतिहासस्य लक्ष्यम् इति मम मतिः । अतः एव खलु स्वामी विवेकानन्दः उक्तवान् यत् येषाम् उत्कृष्टः भूतकालः अस्ति तेषाम् एव भविष्यत् कालः उत्तमः सम्भवति इति । एताः वर्ष-नाम-पराजयगाथाः पठामः चेत् किं पूर्वोक्तं लक्ष्य़ं सिद्धं भवेत् ? तादृशं लक्ष्यं साधयितुं <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%BE%E0%A4%A3%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="रामायाणम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">रामायाण–</a><a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="महाभातम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">महाभातादीनां</a> पठनम् एव उत्तमं साधनं खलु ? कालगणनानुसारी इतिहासः भारते नास्ति इत्यतः एषा युक्तिः खलु उपस्थाप्यते ? इति केचित् वदेयुः । तत्तु सर्वथा असमञ्जसम् । राजतरङ्गिण्यादयाः ऐतिहासिकाः ग्रन्थाः अत्र सन्ति एव बहवः ।</div>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
’सेकेण्ड’ नामकं कालं ये लघुतमं मन्यन्ते, ये च वर्षं बृहत्तमं मन्यन्ते, ते लवस्य परार्धस्य च उप्योक्तॄणाम् अस्माकम् उपहासं यत् कुर्वन्ति तत् पङ्गुना खञ्जेन वा कृतः पादवतः उपहासः इव भवति ।</div>
<table class="toc" id="toc" style="background-color: #f9f9f9; border: 1px solid rgb(170, 170, 170); font-size: 12px; padding: 5px;"><tbody>
<tr><td><div id="toctitle" style="direction: ltr; text-align: center;">
<h2 style="background-image: none; border: none; display: inline; font-size: 12px; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding: 0px;">
अन्तर्विषयाः</h2>
<span class="toctoggle" style="-webkit-user-select: none; font-size: 11px;"> [<a class="internal" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#" id="togglelink" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;">गोप्यताम्</a>] </span></div>
<ul style="line-height: 1.5em; list-style-image: none; list-style-type: none; margin: 0.3em 0px 0.5em; padding: 0px;">
<li class="toclevel-1 tocsection-1" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.AD.E0.A5.82.E0.A4.97.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AD.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">१</span> <span class="toctext">भूगर्भशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-2" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.97.E0.A4.A3.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">२</span> <span class="toctext">गणितम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-3" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.AD.E0.A5.8C.E0.A4.A4.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">३</span> <span class="toctext">भौतशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-4" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.A8.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">४</span> <span class="toctext">विमानशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-5" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B0.E0.A4.B8.E0.A4.A4.E0.A4.A8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">५</span> <span class="toctext">रसतन्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-6" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B5.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">६</span> <span class="toctext">जीवशास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-7" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.9C.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A5.8B.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B6.E0.A5.8D.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">७</span> <span class="toctext">ज्योतिश्शास्त्रम्</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-8" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.81.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.A6.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">८</span> <span class="toctext">वास्तुविद्या</span></a></li>
<li class="toclevel-1 tocsection-9" style="margin-bottom: 0.1em;"><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F#.E0.A4.B8.E0.A4.99.E0.A5.8D.E0.A4.97.E0.A5.80.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;"><span class="tocnumber">९</span> <span class="toctext">सङ्गीतम्</span></a></li>
</ul>
</td></tr>
</tbody></table>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.AD.E0.A5.82.E0.A4.97.E0.A4.B0.E0.A5.8D.E0.A4.AD.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">भूगर्भशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: भूगर्भशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%97%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AD%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भूगर्भशास्त्रम्">भूगर्भशास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
भूमेः गोलाकृतिंम् ऐदम्प्राथम्येन मागल्लनामकः प्रतिपादितवान् इति वयं पाठ्यपुस्तकेषु पठामः । संस्कृतभाषायां तु आप्राचीनकालतः व्यवहारः भूगोलम् इत्येव । एषः व्यवहारः एव खलु समर्थयति भूमेः गोलाकारताम् ? अपि च गोलपरिभाषायाम् उच्च्यते ।</div>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">मृदम्ब्वग्न्यनिलाकाशपिण्डोऽयं पाञ्चभौतिकः।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">कपित्थफलवद्वृत्तः सर्वकेन्द्रेखिलाश्रयः ॥</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">स्थिरः परेशशक्त्येव सर्वगोऴादधः स्थितः ।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">मध्ये समान्तादण्डस्य भूगोलो व्योम्नि तिष्ठति ॥ इति ॥</dd></dl>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भूमिः">भूमिः</a> पञ्चभूतात्मिका, कपित्थफलाकारिका च इति अत्र स्पष्टतया निरूपितम् अस्ति । कपित्थफलकारकत्वं नाम दैर्घ्याधिक्ययुक्तगोलत्वम् । भूकेन्द्रं प्रति सर्वम् आकृस्ष्टं भवति अन्यत् किमपि अनाश्रित्य आकर्षणशक्त्त्या (परेशशक्त्या) निरालम्बा भूमिः व्योम्नि तिष्ठति इति एतस्मात् श्लोकात् ज्ञायते ।<br />आर्यभट्ट भूव्यासम् अधिकृत्य वदति – ञिला भूः इति । तन्नाम भूव्यासः १०५० योजनमितः भवति (१०५०=१२=१२६००किलोमीटर्) आधुनिकाः अपि एतत् एव परिमाणं प्रतिपादयन्ति ।<br />भूमिः एव भ्रमति इति, सौरमण्डलम् अपि पराशक्तिं केन्द्रीकृत्य भ्रमति इति च अस्मात्पूर्वजैः सिद्धान्तितम् । कालिदासस्य काले भूशास्त्रविज्ञानं कथम् आसीत् इति मेघदूतस्य पठनात् स्फुटं भवति ।<br />भूभृत् इति पर्वतस्य पर्यायपदम् । पर्वताः भूतोलनं साधयन्ति इति आधुनिकाः अपि अङगीकुर्वन्ति। <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%80%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%A3%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B2%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="श्रीकृष्णविलासकाव्यम्">श्रीकृष्णविलासकाव्ये</a> भूमिब्रह्मसंवादे भूस्थितिः, भूकम्पनं सूर्यरश्मिमहिमा इत्यादयाः विषयाः काव्यशैल्या प्रतिपादिताः सन्ति । दिनचलनं, वार्षिकचलनम्, अयनं, ग्रहणं, समरात्रम् इत्यादयः बहवः विषयाः अतिप्राचीनकाले एव भारते चर्चिताः आसन् ।भूगुरुत्वाकर्षणविषये भास्कराचार्येण विशदतया प्रतिपादितम् ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.97.E0.A4.A3.E0.A4.BF.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D">गणितम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=2" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: गणितम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="गणितम्">गणितम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
आधुनिकगणकयन्त्रम् अपि अतिशेते भारतीया <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%97%E0%A4%A3%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="वेदगणितम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">वेदगणितपद्धतिः</a> । शून्यं, दशांशपद्धतिः, सङख्याः, मूल्यम् इत्यादयः बहवः अंशाः भारतीयानां कारणतः एव गणितक्षेत्रं प्रविष्टवन्तः । पैथगोरियन् सिद्धान्तः इति यत् इदानीं पाठ्यते (कर्णवर्गः उ पादवर्गः अ लम्बवर्गः ) स च सिद्धान्तः पैथगोरसस्य जननात् त्रिशतवर्षपूर्वम् एव भारते शुल्बसूत्रे निरूपितः आसीत् ।</div>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">तत्कृत्योर्योगपदं कर्णः दोष्कर्णवर्गयोर्विवरात् ।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">मूलं कोटिः कोटिश्रुतिकृत्योः अन्तरात् पदं बाहुः ।। इति उच्च्यते ।</dd></dl>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
पिङगलाचार्यः छन्दःशास्त्रे मेरुप्रस्तारम् अधिकृत्य यत् प्रतिपादयति तदेव पास्कल्नामकेन अन्विष्टम् इति वयं पाठ्यपुस्तकेषु पठामः । । अहो विचित्रा अस्माकं विद्याभ्यासरीतिः !</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.AD.E0.A5.8C.E0.A4.A4.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">भौतशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=3" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: भौतशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A5%8C%E0%A4%A4%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भौतशास्त्रम्">भौतशास्त्रम्</a></i></div>
ऊर्जसंरक्षणनियमः, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%A3%E0%A5%81%E0%A4%B8%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%A7%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अणुसिद्धान्तः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अणुसिद्धान्तः</a>, द्र्व्यनिर्माणम् इत्यादयः विषयाः वैदिककालादारभ्य भारते प्रसृताः दृश्यन्ते । शब्दस्य प्रकाशस्य च गतिः स्वभावादयश्च न्यायवैशेषिकमीमांसादिषु चर्चाविषयाः जाताः दृश्यन्ते । शब्दाः वायौ प्रचयम् अपचयं च निर्माय सञ्चरति । तरङ्गरूपस्य अस्य शब्दस्य प्रतिफलनम् अपि चर्चितः अस्ति । प्रकाशस्य प्रतिफलनम्, अपभ्रंशः इत्यादयः विषयाः तर्कशास्त्रे दृश्यन्ते । एते विषयाः वात्स्यायनभाष्ये रश्मिपरावर्तनशब्देन निर्दिष्टाः । प्रकाशवेगः, द्वैतस्वभावः इत्यादयः क्रिस्तीयनवमशतके जातेन आचार्यवाचस्पतिमिश्रेण विरचितायां तात्पर्यटीकायां प्रतिपादिताः । एते च विषयाः पाश्चात्यपण्डितैः सप्तदशे शतके ज्ञाताः । क्वाण्टम् सिद्धान्तम् अधिकृत्य अपि उपनिषत्सु चर्चा कृता दृश्यते ।</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
सायणाचार्यः प्रकाशस्य वेगम् एवं प्रतिपादयति –</div>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">योजनानं सहस्रे द्वे द्वे शते द्वे च योजने ।</dd><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;">एकेन निमिषार्धेन क्रममाण नमोऽस्तुते ।। इति</dd></dl>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
अस्य व्याख्याने प्रकाशवेगः ६४०००क्रोशमितः (१८५००मैल्परिमितः) इति उक्तम् अस्ति । आधुनिकाः च प्रकाशवेगं १८६२०२.३९६० मैल् मितं वदन्ति । ऊर्जं पिण्डस्य आनुपातिकं अस्ति (E=mc2) इति ऐन्स्टिन्महोदयस्य दर्शनम् इति वादः श्रूयते । “त्वाष्टृयन्त्रभ्रमिभ्रान्तमार्ताण्डज्योतिरुतज्ज्वलः” इति <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A4%B5%E0%A4%AD%E0%A5%82%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भवभूतिः">भवभूतेः</a> प्रयोगं पश्यन्तु भवन्तः ।<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%AE%E0%A4%BE&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="विश्वकर्मा (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">विश्वकर्मणः</a> पुत्री संज्ञा सूर्यवधूः जाता किन्तु सूर्यस्य अधिकतेजसा पीड्यमानया संज्ञया पिता बोधितः । सः पिता सूर्यं त्वाष्टृयन्त्र्म् आरोप्य ऊर्जन्यूनतां चकार इति पुराणकथा । ऊर्जपिण्डबन्धनं निरूपयति खलु एषा कथा ।<br />एकदा सैन्स् टुडे नामिकायां पत्रिकायां प्राकाशितम् <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%90%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="ऐन्स्टिन् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">ऐन्स्टिन्महाशयस्य</a> वाक्यम् स्मरणीयम् । तत् एवं अस्ति । `You hail from India in the name of Hindu Philosophy . Yet you not cared to learn Sanskrit . Come along, see my liabrary which treasures classics from Sanskrit, the Gita and other treatises on Hindu Philosophy . They are the main source of my inspirations and guidelines for the purpose of scientific investigations and formulation of theories’ .</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.AE.E0.A4.BE.E0.A4.A8.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">विमानशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=4" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: विमानशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%AE%E0%A4%BE%E0%A4%A8%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="विमानशास्त्रम्">विमानशास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
वायुप्रवाहतः उत्पन्नम् ऊर्जं, सौरोर्जम्, एतरेन्धनोर्जं च उपयुज्य सञ्चार्यमाणानि विमानानि अत्र आसन् । <a class="mw-redirect" href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%9C%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भरद्वाजः">भरद्वाजमहर्षेः</a> यन्त्रसर्वस्वम्, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%97%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अगस्त्यः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अगस्त्यस्य</a> शक्तिसूत्रम्, ईश्वरस्य सौदामिनिकला, भरद्वाजस्यैव अंशुमात्तन्त्रं, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A4%A8%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="शाकटायनः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">शाकटायनस्य</a> वायुतत्त्त्वप्रकरणं वैश्व मारुततन्त्रं च, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%A6%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="नारदः">नारदस्य</a> धूमप्रकराणम् इत्यादीनां विमानशास्त्रसम्बद्धानां ग्रन्थानाम् उल्लेखाः दृश्यन्ते । भोजस्य समराङगणसूत्रधारं, शौनकमहर्षेः व्योमयानतन्त्रं, गर्गस्य यन्त्त्त्रकल्पः, नारायणस्य विमानचन्द्रिका, वाचस्पतेः यानबिन्दुः <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%A6%E0%A5%81%E0%A4%A3%E0%A5%8D%E0%A4%A1%E0%A4%BF%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%A5%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="दुण्डिनाथः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">दुण्डिनाथस्य</a> व्योमयानार्कप्रकाशिका, चक्रायणिमुनेः केतुयानप्रदीपिका इत्यादयः अनेके ग्रन्थाः अपि विमानशास्त्रसम्बद्धाः एव ।<br />विमानस्य अवरोहणकाले, भूस्पर्षसमये चैव अपघातस्य सम्भावना अधिक इति भरद्वाजमहर्षिः कथयति । अद्यापि समस्ति खलु सा एव स्थितिः ? विस्तारभयात् विषयोऽयं न विस्तार्यते । ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B0.E0.A4.B8.E0.A4.A4.E0.A4.A8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">रसतन्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=5" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: रसतन्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B0%E0%A4%B8%E0%A4%A4%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="रसतन्त्रम्">रसतन्त्रम्</a></i></div>
रसतन्त्रविषये संस्कृतग्रन्थाः बहवः सन्ति । <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%AD%E0%A4%9F%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वाग्भटः">वाग्भटस्य</a> रससमुच्चयः एतेषु प्राधान्यम् आवहति शिल्परत्नं, विष्णुधर्मोत्तरं, मानससारः, मानसोल्लासः, रससंहिता इत्यादयाः रसतन्त्रस्य विविधविषयान् प्रतिपादयन्ति । स्फटिकं, काचः(लेन्स्), वर्णः, सुधा(सिमेण्ट्),निर्यासः, सुगन्धवस्तूनि, कागदं, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="लोहाः">लोहाः</a> विशिष्टमृत्पात्राणि इत्यदीनां पदार्थानां निर्माणं, रसप्रक्रिया च एतेषु ग्रन्थेषु निरूपिताः सन्ति । अत्र अनेकविधानि आम्लानि (acids) क्षाराणि(bases ) च उल्लिखितानि । एतेषाम् उपयोगेन कृत्रिमपदार्थानां निर्माणाय अपेक्षिता साङकेतिकविद्या अपि तेषु प्रतिपादिता ।</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
चिकित्सायाम् अपि अस्य रसतन्त्रस्य उपयोगः आसीत् । पातञ्जलमहर्षेः लोहशास्त्रं लोहसंस्करणेन लवणनिर्माणरीतिं वर्णयति । क्रि.पू. द्वितीये शतके जातस्य नागर्जुनस्य रसरत्नाकरग्रन्थः लोह्यायनिर्माणार्थं साङकेतिकव्यवस्थां निरूपयति । परीक्षणशालायाः रचनाम्, तत्रत्यानि उपकरणानि, एकैकस्यापि प्रक्रियायाः कृते आवश्यकाः तापविशेषाः, रसतः औषधनिर्माणरीतिः इत्यादयः अपि अस्मिन् ग्रन्थे सन्ति । रसस्तम्भनादयः नवदशप्रक्रियाः अपि अत्रैव वर्ण्यन्ते । एकादशशतकीयः (क्रि.श.११) रसार्णवग्रन्थः लोहस्य विविच्य ज्ञानाय ज्वालापरीक्षणव्यवस्थां (flame test) वर्णयति । देहलीस्थः विष्णुस्थम्भः अजन्ताचित्राणि च भारतीयरसतन्त्रस्य प्रत्यक्षोदाहरणानि सन्ति ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.80.E0.A4.B5.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">जीवशास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=6" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: जीवशास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%80%E0%A4%B5%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="जीवशास्त्रम्">जीवशास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
<a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9A%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="चरकसंहिता">चरकसंहिता</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A5%81%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A5%81%E0%A4%A4%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="सुश्रुतसंहिता (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">सुश्रुतसंहिता</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%B7%E0%A5%8D%E0%A4%9F%E0%A4%BE%E0%A4%99%E0%A4%97%E0%A4%B9%E0%A5%83%E0%A4%A6%E0%A4%AF%E0%A4%AE%E0%A5%8D&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अष्टाङगहृदयम् (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अष्टाङगहृदयं</a>, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AD%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%AA%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%95%E0%A4%BE%E0%A4%B6%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="भावप्रकाशः">भावप्रकाशः</a> इत्यादयः प्रसिद्धाः <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%86%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%97%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A5%E0%A4%BE%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="आयुर्वेदग्रन्थाः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">आयुर्वेदग्रन्थाः</a> केचन । शस्त्रक्रिया, प्रतिरोधचिकित्सा च प्राचीनकालात् एव अत्र आसीत् । ९२७ तमे क्रिस्ताब्दे भोजराजस्य मस्तिष्कशस्त्रक्रियां <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%9C%E0%A5%80%E0%A4%B5%E0%A4%95%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="जीवकः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">जीवकः</a> नाम वैद्यः कृतवान् इति श्रूयते । सुश्रुतसंहितायां शस्त्रक्रियोपकारकाणि शस्त्रयन्त्रादीनि बहूनि उल्लिखितनि । भावमिश्रस्य भावप्रकाशे रक्तसञ्चारविषये अपि उच्यते । चिकित्सार्थं मोहनिद्रायाः (हिप्नाटिसम्) उपयोगः भारते एव ऐदम्प्राथम्येन कृतः ।<br /><a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A5%83%E0%A4%95%E0%A5%8D%E0%A4%B7%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वृक्षायुर्वेदः">वृक्षायुर्वेदः</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%9C%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="गजायुर्वेदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">गजायुर्वेदः</a>, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%85%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="अश्वायुर्वदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">अश्वायुर्वदः</a> इत्यादयः निरवधिशाखाः तिर्यग्जीवशास्त्रम् अधिकृत्य प्रवृत्ताः । तेषां रोगाः, तच्चिकित्सा, तेषाम् <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%86%E0%A4%B9%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="आहारः">आहारः</a> इत्यादयाः अपि तत्र वर्णिताः । मृगवैद्यकस्य पिता इति विख्यातेन शालिहोत्रेण अश्वलक्षणम्, अश्वप्रश्नः इत्यादयः ग्रन्थाः रचिताः । <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%97%E0%A5%8C%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A4%83" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="गौतमः">गौतमस्य</a> <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%97%E0%A4%BE%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="गावायुर्वेदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">गावायुर्वेदः</a>, पालकाप्यस्य <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B9%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE%E0%A4%AF%E0%A5%81%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%B5%E0%A5%87%E0%A4%A6%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="हस्तायुर्वेदः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">हस्तायुर्वेदः</a> च लोके प्रसिद्धौ ।<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B5%E0%A4%B0%E0%A4%BE%E0%A4%B9%E0%A4%AE%E0%A4%BF%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%B0&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="वराहमिहिर (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">वराहमिहिरस्य</a> <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%AC%E0%A5%83%E0%A4%B9%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B9%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="बृहत्संहिता">बृहत्संहिता</a> वृक्षशुश्रूषाम् अधिकृत्य वदति ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.9C.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A5.8B.E0.A4.A4.E0.A4.BF.E0.A4.B6.E0.A5.8D.E0.A4.B6.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.8D.E0.A4.B0.E0.A4.AE.E0.A5.8D">ज्योतिश्शास्त्रम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=7" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: ज्योतिश्शास्त्रम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%9C%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A5%8B%E0%A4%A4%E0%A4%BF%E0%A4%B6%E0%A5%8D%E0%A4%B6%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B0%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="ज्योतिश्शास्त्रम्">ज्योतिश्शास्त्रम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
असंख्याः ग्रहाः सन्ति, अन्यसौरमण्डलानि अपि भवितुम् अर्हन्ति इत्यादयः विचाराः भारतीये ज्योतिश्शास्त्रे रूढमूलाः सन्ति । ग्रहाणां स्थितिः, परस्पराकर्षणं, ग्रहणस्वरूपम् इत्यादयः अत्र विस्तरेण उक्ताः । कुजग्रहस्य स्वरूपं चपलः सरक्तगौरः मज्जासारश्च माहेयः इत्येवम् उक्तवान् अस्ति । उग्रतुषारावरणम् अस्ति इत्यतः रक्तवर्णयुक्तधवलवर्णः तत्र दृश्यते इति । कुजः (भूमिपुत्रः) इति शब्दः एव तद्ग्रहे जीवसम्भाव्यतां प्रकाशयति । आधुनिकाः अपि एतत् एव वदन्ति खलु ? सूर्यादीनां सञ्चारः भ्रममूलः, ग्रहाणां स्वप्रकाशता नास्ति इत्यादयः बहवः वैज्ञानिकाः अंशाः आर्यभटेन प्रतिपादिताः । एते विषयाः इतःपूर्वं परिचायिताः इत्यतः विरम्यते विस्तरात् ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B5.E0.A4.BE.E0.A4.B8.E0.A5.8D.E0.A4.A4.E0.A5.81.E0.A4.B5.E0.A4.BF.E0.A4.A6.E0.A5.8D.E0.A4.AF.E0.A4.BE">वास्तुविद्या</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=8" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: वास्तुविद्या">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B5%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A5%81%E0%A4%B5%E0%A4%BF%E0%A4%A6%E0%A5%8D%E0%A4%AF%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="वास्तुविद्या">वास्तुविद्या</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
सिन्धुसभ्यताचित्राणि प्रायः सर्वानपि आश्चर्यचकितान् कुर्वन्ति एव । तत्रत्या वास्तुविद्या अतिप्राचीना अत्युत्कृष्टा च । कर्णाटके बेलूरे विद्यमानः भूमिस्पर्शरहितः स्तम्भः,<a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%95%E0%A5%8B%E0%A4%A3%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A5%8D%E0%A4%95&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="कोणार्क (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">कोणार्कक्षेत्रे</a> सूर्यदेवालयः, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B6%E0%A5%83%E0%A4%99%E0%A4%97%E0%A5%87%E0%A4%B0%E0%A5%80&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="शृङगेरी (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">शृङगेरिस्तम्भाः</a>, अनन्तपुरीस्थाः सप्तस्वरप्रभावाः मण्डपाधारः स्तम्भाः, <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%85%E0%A4%9C%E0%A4%A8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BE" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अजन्ता">अजन्ता–</a><a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%8F%E0%A4%B2%E0%A5%8D%E0%A4%B2%E0%A5%8B%E0%A4%B0&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="एल्लोर (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">एल्लोरगुहाः</a> <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%A6%E0%A5%87%E0%A4%B9%E0%A4%B2%E0%A5%80" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="देहली">देहलीस्थः</a> विष्णुस्तम्भः इत्यादयः अनेके अंशाः भारतीयवास्तुविद्यायाः गरिमाणं प्रामाणीकुर्वन्ति । मयमतं, <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%AE%E0%A4%AF%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="मयसारः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">मयसारः</a>, मनुष्यालयचन्द्रिका, सुप्रभेदागमः, वास्तुरत्नावली, कामिकागमः, बृहद्वास्तुमाला इत्यादिषु अनेकेषु ग्रन्थेषु वास्तुशास्त्रं निरूपितम् अस्ति ।</div>
<h2 style="background-image: none; border-bottom-color: rgb(170, 170, 170); border-bottom-style: solid; border-bottom-width: 1px; font-size: 19px; font-weight: normal; line-height: 1.2em; margin: 0px 0px 0.6em; overflow: hidden; padding-bottom: 0.17em; padding-top: 0.5em;">
<span class="mw-headline" id=".E0.A4.B8.E0.A4.99.E0.A5.8D.E0.A4.97.E0.A5.80.E0.A4.A4.E0.A4.AE.E0.A5.8D">सङ्गीतम्</span><span class="mw-editsection" style="-webkit-user-select: none; display: inline-block; font-size: x-small; line-height: 1em; margin-left: 1em; vertical-align: baseline;">[<a href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%95%E0%A5%83%E0%A4%A4%E0%A5%87_%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%82_%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%B8%E0%A5%8D%E0%A4%A4%E0%A4%BF_%3F&action=edit&section=9" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="अयं विभागः सम्पाद्यताम्: सङ्गीतम्">सम्पादयतु</a>]</span></h2>
<dl style="margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.2em;"><dd style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.1em; margin-left: 1.6em; margin-right: 0px;"><div class="noprint">
<i>मुख्यलेखः: <a href="http://sa.wikipedia.org/wiki/%E0%A4%B8%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%A4%E0%A4%AE%E0%A5%8D" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #0b0080; text-decoration: none;" title="सङ्गीतम्">सङ्गीतम्</a></i></div>
</dd></dl>
<div style="line-height: 1.5em; margin-bottom: 0.5em; margin-top: 0.4em;">
संङ्गीतम् अधिकृत्य न बहु वक्तव्यम् अस्ति । यतः एतस्मिन् विषये सर्वे जानन्ति एव । चिकित्सार्थम् अपि सङ्गीतम् उपयुज्यते स्म अस्मदाचार्यैः । <a class="new" href="http://sa.wikipedia.org/w/index.php?title=%E0%A4%B8%E0%A4%82%E0%A4%99%E0%A5%8D%E0%A4%97%E0%A5%80%E0%A4%A4%E0%A4%9A%E0%A4%BF%E0%A4%95%E0%A4%BF%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%B8%E0%A4%BE%E0%A4%B0%E0%A4%A4%E0%A5%8D%E0%A4%A8%E0%A4%BE%E0%A4%95%E0%A4%B0%E0%A4%83&action=edit&redlink=1" style="background-image: none; background-position: initial initial; background-repeat: initial initial; color: #a55858; text-decoration: none;" title="संङ्गीतचिकित्सारत्नाकरः (पृष्ठम् इदानीं यावत् न रचितम्)">संङ्गीतचिकित्सारत्नाकरनामकः</a>ग्रन्थः ३४८०० रोगाणां विषये विस्तरेण वदति । तेषां चिकित्सोपयोगिताम् अपि प्रतिपादयति सः ग्रन्थः । एकैकः अपि संस्कृतज्ञाः एकैकशास्त्रस्य पारङगतः सन् तत्तच्छास्त्रस्य परिरक्षणं प्रसारं च करोतु इति अपेक्षा ।</div>
</div>
</div>
</div>
आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-74333380929127376212013-04-09T17:39:00.001-07:002013-04-09T17:39:26.802-07:00संस्कृते सर्वे रसाः सन्तिसंस्कृते सर्वे रसाः सन्ति इति सर्वे संस्कृताध्येतारः जानन्ति किन्तु सर्वत्र संस्कृतं प्रति महद् आकर्षणं स्याद् इति चिन्तनीयम् संसारस्य सर्वे भावाः सर्वे अर्थाः संस्कृतेन प्रकाश्यितुं शक्याः सन्तिआचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-47315545005288973532011-02-02T10:04:00.001-08:002013-07-12T05:04:08.869-07:00<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on"><br />
</div>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-27448202641768546652010-10-29T21:56:00.000-07:002010-10-29T21:56:00.464-07:00http://sanskritebooks.wordpress.com/page/4/<a href="http://sanskritebooks.wordpress.com/page/4/">Sanskrit Ebooks</a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-52757585420795120222010-10-29T21:54:00.001-07:002013-07-12T05:04:08.872-07:00http://sanskritdocuments.org/<a href="http://sanskritdocuments.org/scannedbooks/SanskritIIIT.html">A list of scanned Sanskrit books at IIIT Hyderabad</a><br />
<a href="http://sanskritdocuments.org/scannedbooks/SanskritIIIT.html"></a><a href="http://sanskritdocuments.org/scannedbooks/SanskritIISc.html">A list of scanned Sanskrit books at IISc Bangalore</a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-59658203894543727032010-10-29T21:51:00.000-07:002010-10-29T21:51:11.181-07:00http://sanskritdocuments.org/scannedbooks<a href="http://sanskritdocuments.org/scannedbooks/SanskritIIIT.html">A list of scanned Sanskrit books at IIIT Hyderabad</a><br />
<a href="http://sanskritdocuments.org/scannedbooks/SanskritIIIT.html"></a><a href="http://sanskritdocuments.org/scannedbooks/SanskritIISc.html">A list of scanned Sanskrit books at IISc Bangalore</a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-21830958163844419552010-10-29T21:48:00.001-07:002013-07-12T05:04:08.866-07:00http://www.sanskrit.nic.in/allaha.htm<a href="http://www.sanskrit.nic.in/allaha.htm">RASHTRIYA SANSKRIT SANS</a><a href="http://sanskrit.sriaurobindoashram.org.in/">SAN </a><br />
<a href="http://sanskrit.sriaurobindoashram.org.in/">SKRIT AT SRI AUROBINDO ASHRAM</a><a href="http://www.sanskrit.nic.in/allaha.htm">THAN</a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-51682207339158236162010-10-29T21:24:00.000-07:002010-10-29T21:24:03.495-07:00http://sanskrit.jnu.ac.in/subanta/generate.jsp<a href="http://sanskrit.jnu.ac.in/subanta/generate.jsp">संस्कृत शब्दरूप-निर्माण में आपका स्वागत है - at J.N.U. New Delhi</a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-21517379306279352282010-09-25T22:23:00.000-07:002010-09-25T22:23:57.808-07:00Namas Te<a href="http://www.wilbourhall.org/index.html#panini">Namas Te</a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-12286930709075733662010-06-12T12:32:00.001-07:002013-07-12T05:04:08.858-07:00<a name='more'></a>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-89311317378493168562010-06-11T21:38:00.000-07:002010-06-11T21:51:26.910-07:00संस्कृतरामकथा<a href="http://hi.girgit.chitthajagat.in/www.hindiblogs.org/index.php./index.php/4.html./index.php/17.html./index.php/17.html">संस्कृतमयं रामकथापारायणम् 1जूनत: छत्तीसगढस्य दुर्गनगरे प्रथमवारम्<br />
आयोजितम् अभवत्।<br />
तस्य उद्घाटनम् अतिथय: दीपप्रज्वलनपूर्वकं कृतवन्त:।मंङ्गलाचरणे<br />
विद्वांस: वैदिकमन्त्रान् छात्रा: संस्कृतगीतं च उच्चारितवन्त:।<br />
मुख्यातिथय: विद्वांस: , डा.महेशचन्द्रशर्मा महोदय:<br />
डा.सुरेशकुमार शर्मा महोदय: डा.राजकुमारशास्त्री विद्याकान्तत्रिवेदी<br />
डा.सुर्यप्रकाशमिश्र:इत्यादय: आसन् । सर्वे विद्वांस:समायोजकस्य<br />
आचार्यधनञ्जयशास्त्रिण: सत्साहसं अल्पवयस्कं<br />
संस्कृतरामकथाप्रवाचकं आचार्य सर्वज्ञभूषणमिश्रंच सहृदयतया प्राशंसन्<br />
प्रोत्साहयंश्च।संस्कृतसंभाषणशि</a><br />
<div class="msg"><wbr></wbr>क्षणे कुशल:संस्कृतभारत्या: सतीश सारस्वत:<br />
रामायणम् आधृत्य संस्कृतं शिक्षयन् सर्वान् मोदितवान । उद्घाटनदिनाद्<br />
आरभ्य रामप्रेमिण: संस्कृतप्रेमिण: च शिक्षकशिक्षिका: छात्रच्छात्रा: च<br />
सरलसंस्कृतेन उच्यमानां रामकथां शृण्वन्त: श्रोतार: नूतनतया आनन्दम्<br />
अनुभवन्त: सन्ति ।गुरुकुलवत् दिनचर्यापालनं कुर्वन्त: शिविरार्थिन:<br />
श्रोतार: च भृशं मोदन्ते ।वाल्मीकीयरामायणस्य अखण्डपाठ:<br />
संस्कृतसंभाषणवर्ग: संस्कृतव्याकरणवर्ग: च प्रचलति। 8मे दिनाङ्के<br />
संपूर्णनगरे संस्कृतरक्षान्दोलनयात्रा प्रवृत्ता।<br />
नगरवासिन: संस्कृतमयं दृश्यं दृष्ट्वा संस्कृतं प्रति हृतनेत्रा: संजाता:<br />
।तत्र रिक्षाचालक: संस्कृतं वदति ,हस्तशकटे शाकविक्रयणं कुर्वन्<br />
शाकविक्रीता वदति आलुकम् कूष्माण्डम् पलाण्डु: अलाबू कर्कटी पत्रशाकम्<br />
इत्यादि । अद्य 9मे दिनाङ्के कार्यक्रम: पूर्णतां गच्छति ।एतस्मिन्नवसरे<br />
छ.ग.संकृतविद्यामण्डलस्य सचिव; श्रीमान् सुरेशकुमारशर्मा अवनिभूषणपुरंग:<br />
श्रीविनोदजायसवाल: इत्यादय: अतिथय: समागच्छन्ति । प्रथमवारम् आयोजितम्<br />
एतत् संस्कृतमयं रामकथापारायणं सर्वेषां कृते कौतूहलकरं विद्यते । आगामि<br />
आयोजनं शीतकाले नवम्बर मासे दुर्गनगरे पुन: भवेत् इति समुपस्थिता:<br />
विचारितवन्त: । संस्कृतभाषाया: भाषितस्वरूप विकासार्थं संस्कृतं प्रति<br />
लोकरुचिं प्रेरयितुं कार्यक्रमोयम् निदर्शनमिति। कार्यक्रमसंबद्धानि<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/TBMSKNxm7yI/AAAAAAAADKA/jOfm_NgFPTo/s1600/DSC06317.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" height="240" src="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/TBMSKNxm7yI/AAAAAAAADKA/jOfm_NgFPTo/s320/DSC06317.JPG" width="320" /></a></div>छायाचित्राणि संलग्नानि सन्ति ।आकाशवाण्यां त्रिवारं प्रसारितम्</div>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com6tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-15826827890896041882010-05-28T01:53:00.001-07:002013-07-12T05:04:08.863-07:00धनञ्जय शास्त्री दुर्ग ज्ञानधनञ्जय शास्त्री दुर्ग ज्ञान guhtamआचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-57874556440096923802010-05-06T20:06:00.000-07:002020-06-19T21:26:17.778-07:00दु:खस्य समाधानम् अध्यात्मम्<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
दु:खनिवृत्तिम् अधिकृत्य एव अध्यात्मचिन्तनम् आरब्धम् ।न केवलं स्वदु:खनिवारणम् अपितु संसारस्य सर्वेषां प्राणिनां दु:खनिवारणम् । सामान्यत: जना: प्राणिन: वा आहारे निद्रायां भये मैथुने आसक्ता: व्यस्ता: मत्ता: विक्षिप्ता: च भवन्ति, किन्तु ऋषय: स्वपरदु:खनिवारणे आसक्ता: व्यस्ता: मत्ता: निमग्ना: च भवन्ति ।</div>
आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-21061819181254504262010-04-28T07:13:00.000-07:002010-04-28T07:14:14.658-07:00<a href="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hCtDtFKlI/AAAAAAAACeg/ceMD5YVcSgw/s1600/image001.jpg"><img style="CLEAR: both; FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px" alt="" src="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hCtDtFKlI/AAAAAAAACeg/ceMD5YVcSgw/s320/image001.jpg" border="0" /></a><div style='clear:both; text-align:LEFT'><a href='http://picasa.google.com/blogger/' target='ext'><img src='http://photos1.blogger.com/pbp.gif' alt='Posted by Picasa' style='border: 0px none ; padding: 0px; background: transparent none repeat scroll 0% 50%; -moz-background-clip: initial; -moz-background-origin: initial; -moz-background-inline-policy: initial;' align='middle' border='0' /></a></div>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-42489529763679635042010-04-28T07:03:00.000-07:002010-04-28T07:03:37.053-07:00<a href="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hAMx9qN6I/AAAAAAAACeA/zPytgk8ro_g/s1600/SK1.jpg"><img style="CLEAR: both; FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px" alt="" src="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hAMx9qN6I/AAAAAAAACeA/zPytgk8ro_g/s320/SK1.jpg" border="0" /></a> <br /><a href="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hANBT9UqI/AAAAAAAACeI/uZOZXtPNmsE/s1600/SK3.jpg"><img style="CLEAR: both; FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px" alt="" src="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hANBT9UqI/AAAAAAAACeI/uZOZXtPNmsE/s320/SK3.jpg" border="0" /></a> <br /><a href="http://1.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hANnwwXcI/AAAAAAAACeQ/2_3gfI0iGr8/s1600/SK4.jpg"><img style="CLEAR: both; FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px" alt="" src="http://1.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hANnwwXcI/AAAAAAAACeQ/2_3gfI0iGr8/s320/SK4.jpg" border="0" /></a> <br /><a href="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hAN5RCk3I/AAAAAAAACeY/B13Yks-sWjk/s1600/SK5.jpg"><img style="CLEAR: both; FLOAT: left; MARGIN: 0px 10px 10px 0px" alt="" src="http://4.bp.blogspot.com/_gIE_NH5y7zE/S9hAN5RCk3I/AAAAAAAACeY/B13Yks-sWjk/s320/SK5.jpg" border="0" /></a><div style='clear:both; text-align:LEFT'><a href='http://picasa.google.com/blogger/' target='ext'><img src='http://photos1.blogger.com/pbp.gif' alt='Posted by Picasa' style='border: 0px none ; padding: 0px; background: transparent none repeat scroll 0% 50%; -moz-background-clip: initial; -moz-background-origin: initial; -moz-background-inline-policy: initial;' align='middle' border='0' /></a></div>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-52378159750879225442010-03-26T06:02:00.001-07:002010-03-26T06:02:26.946-07:00आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-3127154901441927908.post-51535531511761275552010-03-20T05:14:00.000-07:002010-03-20T05:14:42.983-07:00सुख और आनंद मे भेद<div style="text-align: justify;">ईश्वर, जीव, प्रकृति ये तीन अनादि तत्त्व हैं। इनमे प्रकृति सत् अर्थात सत्तात्मक अनादि तत्व है जो सृष्टि का उपादान कारण और जड़ स्वरुप है। जीव सत् और चित् अर्थात चेतन सत्ता है जिसके इच्छा, द्वेष, प्रयत्न, सुख, दु:ख, और ज्ञानादि गुण हैं। ईश्वर सच्चिदानंद स्वरुप है। सृष्टि की उत्त्पत्ति, स्थिति, प्रलय करना और जीवों को उनके कर्मों के अनुसार यथायोग्य फ़ल देना अर्थात न्याय करना ये दो कार्य हैं। जीव और ईश्वर दोनो चेतन स्वरुप, दोनो पवित्र स्वभाव, अविनाशी और धार्मिकता से युक्त हैं। ईश्वर से सब कार्य धर्मयुक्त एवं जीव के मिश्रित जानने चाहिए।</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;">सुख और आनंद मे भेद</div><div style="text-align: justify;"><br />
</div><div style="text-align: justify;">जो इन्द्रियों को अच्छा लगे, वह सुख<b> "सुहितं खेभ्य:"</b> कहलाता है। शाश्वत सुख को आनंद कहते हैं। यह आत्मा का विषय है। यद्यपि इन्द्रिय जन्य सुख-दु:खादि का कर्ता-भोक्ता भी आत्मा है।जिसके पास जो वस्तु नही होती वह उसकी कामना करता है। प्रकृति जड़ होने के कारण जीव को क्षणि सुखानुभुति करा सकती है। शाश्वत सुख और आनंद के लिए उसे परमे्श्वर की ओर मुड़ना ही पड़ेगा।</div>आचार्य धनंजय शास्त्री"जातवेदाः"http://www.blogger.com/profile/08123794950338362694noreply@blogger.com16